Medové perníčky

Každý rok, měsíc před Vánoci jezdím k tetě a strejdovi na chatu, kde se schází příbuzní a kamarádi, aby společně přes víkend napekli perníčky. Letos tomu nebylo jinak. První den začíná už v půl deváté pečením. Teta nám den předem každému připraví jednu várku těsta a jedno tvrdší na chaloupku a podobné věci. Nutno říci, že jsem zatím jediná, kdo je na své těsto sám, ostatní mají za pomocníky děti, nebo jako bratranec kamarádky. Příští rok snad také budu mít pomocné ruce v podobě mého přítele. 

Dopoledne vykrájíme, co se nám jen líbí a odpoledne přijde nejvíce práce, mnohahodinové zdobení, v kterém často pokračujeme i v neděli. Letos mi to šlo neobvykle rychle a v neděli dopoledne bylo vše nazdobeno. Jindy odjíždím večer ještě s nenazdobenými perníky.

 

Perníky občas peču i s kamarádkou během prosince, a tak už i mé zdobení je trochu lepší, než tomu bylo na začátku. Medové perníčky od tety Haničky jsou ty nejlepší a jsou u nás velice oblíbené, proto se s vámi chci podělit o recept a o radost z nazdobeného cukroví.

Nejen skořicové Švýcarky

Švýcarky, proč se tak tomuhle pečivu říká, to jsem nikde nezjistila, ale na chuti jim to neubírá.

Tohle pečivo jsem si zamilovala na základní škole kam jsem dojížděla a protože, poškole měla bylo hodně  času, než mi jel autobus, často jsem skončila v kavárničce nebo lahůdkách, kde mým oblíbeným přítelem v čekání byly Švýcraky. Skořicová chuť Švýcarek i jejich příznivá cena mě tak doprovázely až na vysokou školu. Dnes už kavárna, do které jsem chodila neexistuje a tak si Švýcarky peču doma. Jsou stejně dobré možná i lepší a o skořicovou radost z nich se mohu podělit i s ostatními.

Rychlé marmeládové koláčky

Za okny se střídá babí léto a opravdový podzim, a když se zatáhne, člověku by se nechtělo vytáhnout paty z domu. Pokud je venku sychravo, ráda si jen tak zalezu do tepla s knihou a čajem, ale co k němu. Musí to být rychlé, abych místo čtení nestrávila den v kuchyni, dobré a taky by to mohlo chvilku vydržet i když se na to vrhnou ochutnávači.

A tak vznikly tyhle koláčky. Ale nemyslete si, recept jsme si nevymyslela hned. Koláčky nejdřív byly moc tvrdé a museli se nechat uležet, potom chutnali trochu po sodě, ale byli krásně křupavé a hned k snězení. Výsledek mého snažení si můžete přečíst tady a nemusíte už nic riskovat. Koláčky jsou krásně křupavé a k čaji to pravé.

Pravý Newyorský cheesecake a jeho obměny

Hrozně ráda jím tvarohové dorty a kdo by potom nemiloval cheesecake. Přináším vám recept na ten klasický základní Newyorský cheesecake, ale nebojte, u drahých surovin typu Philadelphia uvedu i levnější, nebo dostupnější varianty (pak už nebude cheesecake pravý Newyorský, ale nejméně stejně dobrý).  První co bych měla říct, co vlastně cheesecake je. Je to už podle názvu dort tvořený sušenkovým korpusem a vrchní ''tvarohovou'' náplň tvoří hlavně Cream cheese.

Co je Cream cheese?
Je to v překladu vlastně smetanový sýr, v Americe se nejčastěji používá právě Philadelphia, u nás se hojně používá Ricotta, lučina, nebo kombinace Ricotta - Philadelphia. Ale dají se použít i jiné sýry. Myslím, že Kaufland prodává výrobek nazvaný Smetanový sýr a pokud je nejhůř, nechutná cheesecake špatně ani z obyčejného tvarohu. Já si připravuji Cream cheese doma sama.
Návod na něj najdete tady - domácí Cream cheese

Domácí Cream cheese

Co je Cream cheese?

Je to smetanový sýr používaný jako základní surovina v mnoha moučnících i jiných pochutinách. Nejznámější a taky nejoblíbenější je dezert nazývaný cheesecake, kde se bez Cream cheese neobejdete. V Americe se nejčastěji používá  jako Cream cheese Philadelphia, u nás se používá i Ricotta či Lučina.  Já si poslední dobou připravuji Cream cheese doma sama. 

Má to nejrůznější výhody, od zvolení kvality potravin tak cenové. Ingredience seženete i na malé vesnici jako je ta naše. Takže když zjistíte, že se nedostanete v blízké době do města a chcete zítra péct cheesecake, je to nejjednodušší cesta.

Estonský skořicový kringel

Naše rodina má ráda odjakživa sladké se skořicí a tak občas brouzdám zahraničními blogy,  hledám něco nového, skořicového. Jedou jsem zavítala na italský blog Just love cookin a našla tam skořicový Estonský Kringel. Protože jsme chtěla vědět víc, v knize Estonian taste and traditions jsem našla původ tohoto jak oni říkají sladkého chleba. Těsto je původně z německa na klasický sladký chléb, v Estonsku ho ale začali kroutit do pěkné podoby a začali mu říkat Kringel. Zajímavé je, že v klasickém receptu není skořice, která se dnes používá nejvíce, ale kardamon nebo šafrán.

Mě ale zaujal nejdříve jeho vzhled a zdálo se, že příprava bude snadná,tak jsem to zkusila. 

Protože nejsem troškař a ráda experimentuji, na první pokus jsem si udělal těsto rovnou dvojité. Těsto se krásně dělalo, ale při mazání náplně nastal problém, máslo jsem rozpustila příliš a tak při rozkrojení a následném zamotávání vytékala náplň ven a vůbec to šlo špatně. Druhý už jsem namazala máslem jen lehce změklým a hned to šlo lépe. První Kringel jsem i málo utahoval tak nebyl tak pěkný ale u druhého jsem si už dala pozor. Upekla jsem je a ochutnávalo se. Nebudu napínat, tenhle nepříliš sladký moučník si získal doma velikou oblibu, a i když byl dvakrát, byla jsem ráda, že druhý den byl alespoň kousek na snídani.

Ghetto food festival - nejen hmyzožraní

Protože si stále stěžuji, že všechny akce s jídlem propásnu, tak mi přítel jednu našel. Letos to byla moje třetí akce a druhý food festival. Moc jsem se na něj těšila, protože už jen program sliboval pěkný zážitek.
Popravdě, ani jsme tam nešli kvůli hmyzu, ten už jsme měli to potěšení ochutnat na Zoologickém večírku Přírodovědecké fakulty UK. Tenkrát nám nejvíce chutnali smažení červi s různým kořením - prostě takové lepší chipsy s vysokou výživovou hodnotou. Mě na tenhle festival nejvíce táhla ostatní ještě neochutnaná kuchyně.