Něž začneme
měla bych říci kdo jsem, proč a nač jsem se rozhodla pro vytvoření blogu.
Jmenuji se Anička, je mi 24, bydlím na vsi a moc ráda
vařím, ještě raději peču a nejraději jím. Jak jsem se k plotně a troubě dostala
si už přesně nepomatuji, ale mým prvním kuchařským počinem bylo Volské oko asi
v 5 letech a prvním pekařským rodinné vánoční cukroví Brabanťáky. Jak už jsem
řekla nejraději jím, ale když si jídlo připravím sama a během přípravy cítím tu
směs vůní a ledacos ochutnám, užiji si již hotový pokrm mnohdy mnohem lépe, než
kdyby mi ho někdo připravil. To se vztahuje hlavně na pekařské výtvory. Proto Annebake
Jak jsem se
učila?
Popravdě učím se dodnes, jsou věci které mi prostě
nejdou tak jak bych si představovala a spoustu věcí chci ještě vyzkoušet.
Co se týká toho, kdo mě učil musím říct, že jsem
samouk, cukroví jsem začínala péct sice s taťkou, ale pak už bylo vše jen
a jen na mě. Sama jsem začala péct někdy v 9 letech, šlo většinou o jednoduché
moučníky.
Recepty si
tvořím sama, nebo sháním všude možně, známí mi vozí pohledy s recepty z různých
zemí, pak je tu internet, naštěstí trochu umím anglicky a v dnešní době
existuje i překladač online. Ovšem nemyslete si, že peču přesně podle nich,
většinou si musím něco upravit aby to vyšlo tak hezky jako to mají na obrázku,
nebo prostě zapojím představivost a udělám oblíbenou dobrotu na jiný způsob.
Nebudu ani říkat na kolik způsobů jsem už řekla mamčinu oblíbenou perníkovou
buchtu.
Proč?
Mým velkým
snem je vydat kuchařku a podělit se o své vlastní i získané recepty, dalším
velkým a hlavně dosud tajným snem je péct dobroty pro nějakou pěknou kavárnu ale o to tady nejde ;-).
Jelikož vydání kuchařky nevidím moc reálně, je toto nejsnazší cesta k tomu,
abych se mohla podělit o svou radost z upečených sušenek, nebo uvařeného dezertu. Doufám, že vám dobroty podle mých receptů půjdou jedna báseň a
zachutnají vám.
Žádné komentáře:
Okomentovat